Sladká chuť v ústech

Khau-sli, rustikální dárek, si mnoho lidí oblíbilo při pití čaje.

Abych se dozvěděl více o khau - sli, setkal jsem se s paní Nguyen Thi Ha ve vesnici Bai Lenh v obci Dinh Hoa. Více než deset let je osobou zodpovědnou za výrobu khau - sli pro obětiny během festivalu Long Tong, což ukazuje důvěru, kterou v ni celá komunita má.

Paní Ha vyprávěla příběh svého povolání hlasem, který byl vášnivý i poučný zároveň: Abyste si udělali lahodnou khau sli, musíte začít s rýží. Lepkavá rýže neboli žlutá lepkavá rýže je nejcennější. Namočte ji na dvě hodiny, vyjměte ji a poté vmíchejte trochu kukuřičného škrobu nebo rýžové mouky, aby se lepkavá rýže při vaření v páře neslepila. Oheň je třeba pečlivě hlídat, když je téměř hotová, musíte ho sundat, pokud to přeženete, rýže bude kašovitá a zničená.

Uvařená lepkavá rýže se nechá vychladnout, rozválí se a poté se nechá přes noc stloukat, dokud zrnka rýže nezploští. Proces pražení není tak snadný, jak si mnoho lidí myslí. Tajemstvím paní Ha je péct najednou pouze asi půl misky rýže, aby se zrnka popcornu rovnoměrně rozproudila a stala se křupavými. Nakonec se vše smíchá s melasou a vaří, dokud rýže nezhoustne a nebude lepkavá jako bonbón. Použití melasy je stále nejlepší, sladkost je čistá a pronikavá – paní Ha prozradila více.

V posledních letech si lidé při pečení dortů mohou přidat sezam, arašídy nebo zelenou rýži, ale pro ni je duší dortu stále teplá, kořeněná vůně zázvoru a slabá vůně melasy.

V dětských vzpomínkách paní Ha je Tet noc, kdy se celá rodina schází kolem ohně, aby si udělala khau-sli. Kouř zahaluje kuchyňské stěny, šíří se sladká vůně melasy. Děti netrpělivě čekají, až koláč vychladne, aby si mohly ulomit kousek. Protože koláč nelze nijak konzervovat, zůstává křupavý pouze přes den, takže každý Tet ho její rodina peče nepřetržitě, každý den novou várku.

Khau-sli býval vzácným darem kmene Tay, slavnostně kladený na oltář během svátků, jako odměna pro děti a jako dar vyměňovaný mezi vesnicemi. Před příchodem průmyslového cukroví to byla ve vesnicích kmene Tay v provincii Dinh Hoa téměř jediná sladkost Tetu.

V dnešní době, kdy je život hojnější a v supermarketech jsou všude vystaveny bonbóny, khau-sli se stále objevuje na tácích lidí Tay každé jaro, na každém rodinném setkání. Ne proto, že by bylo sofistikované nebo luxusní, ale proto, že s sebou nese vzpomínky. Lidé jedí khau-sli, aby si připomněli rušný zvuk hmoždíře, aby si připomněli teplou zakouřenou kuchyň, aby si připomněli sdílení komunity ve staré válečné zóně.

Název dortu pravděpodobně říká vše: „Khâu“ znamená rýže, „Sli“ znamená lepkavý. Jednotlivá zrnka rýže se díky melase spojí do hmoty. Stejně jako lidé, i my můžeme vytvářet sílu, jen když víme, jak se sjednotit a sdílet. Toto poselství se prostřednictvím jednoduchého dortu předává z generace na generaci, z jednoho období Tet do druhého.

Mezi nespočtem moderních darů si khau-sli stále zachovává své vlastní místo, a to nejen na podnose, ale jeho „váha“ je také v povědomí komunity jako kulturní značka, která snadno nevybledne. Na rodinném oltáři se každý Tet úhledně umístí kousek khau-sli jako přání míru a solidarity potomkům.

Zajímalo by mě, co zajistilo dlouhověkost khau-sli? Možná je to jednoduchost a upřímnost lidí Tay v každém kousku dortu. Jen malý kousek stačí k vyvolání mnoha vřelých vzpomínek na staré časy, na období shledání. A pak, pokaždé, když jsme pryč z domova, si každý vzpomene na vesnici, na rušný zvuk bušení tloučku u ohně, takže v našich srdcích zní vášnivé volání: "Pojďme domů!".

Zdroj: https://baothainguyen.vn/tin-moi/202509/vi-ngot-trong-khau-sli-2243b8f/