Dr. LE NHAT KY: Věřím, že dětská literatura bude i nadále dosahovat silných průlomů...

Téměř dvě desetiletí pilně vykopával a budoval teoretický základ pro oblast, které se věnovalo jen málo autorů. Přispěl k utváření výzkumné mapy pro tento nevinný a rozmanitý svět .

POKRYTÍ PRŮTOKU

Jakožto hloubkový badatel má Dr. Le Nhat Ky důkladné znalosti o vývoji dětské literatury v mnoha obdobích, zejména velkou část své vášně věnuje moderním pohádkám.

Dr. Le Nhat Ky hovoří s autory o dětské literatuře. Foto: TRAN HUNG DAO

Téměř 20 let se věnuji výzkumu dětské literatury

- V roce 1998 jsem jel do Hanoje , abych se zúčastnil konference o dětské literatuře pořádané Hanojskou národní pedagogickou univerzitou. Tehdy jsem se setkal s docentem Dr. Van Thanhem (Literární institut), odborníkem v oblasti dětské literatury. Paní Van Thanh mě povzbudila, abych se do této oblasti literatury ponořil hlouběji. Od té doby se výzkumu dětské literatury věnuji až dodnes. Doposud jsem se podílel na napsání řady výzkumných prací a monografií, jako například: Literatura pro děti (spoluautorem s Dr. Chau Minh Hungem, 2003), Žánrový systém v dětské literatuře (spoluautorem s Dr. Chau Minh Hungem, 2009), Tran Hoai Duong, lidé a díla (2015), Pohádky v moderní vietnamské literatuře (2016), Po stopách De Mena (2024)...

Jako vzácný člověk se systematickým pohledem na moderní vietnamské pohádky, co vás vede k tomu, abyste u tohoto žánru vytrvali?

- Moderní pohádky vnímám jako pokračování tradičních pohádek, ale zároveň jako nezávislý tvůrčí proud, nesoucí dech doby. Děti dnes stále čtou pohádky, ale potřebují také příběhy bližší současnému světu, s problémy, kterým samy čelí: přátelství, emoce, aspirace, pohlaví, nezávislost...

Jak se tedy tento žánr vyvíjel ve vietnamské literatuře?

- Od počátku 40. let 20. století iniciovali romantickí spisovatelé jako Khai Hung, Ngoc Giao... nové pohádky. I poté, navzdory válce, se stále objevovala jména jako Nguyen Huy Tuong, Pham Ho, Tran Hoai Duong..., kteří tento žánr dále rozvíjeli. Od roku 1975, kdy byla země sjednocena, se dětské literatuře dostává větší pozornosti a moderní pohádky skutečně vstoupily do období rozvoje. Dodnes byly napsány stovky moderních pohádek s mnoha různými trendy.

Kdysi navrhl zavést do škol moderní pohádky…

- Po mnoho let se ve školách pracovalo převážně s lidovými pohádkami. Moderní pohádky však mají svou vlastní vitalitu, blíže školnímu životu, od okolností postav až po expresivní jazyk. Příběhy jako Chlapec, který sbíral bavlnu (Ngo Quan Mien), Písmena A a E (Nguyen Huong) nebo Holčička a kuchyňský bůh (Pham Ho)... všechny lze využít ve výuce literatury, od vytváření zápletek, stavění situací až po morální ponaučení. Doufám, že budou existovat antologie a oficiální referenční materiály, které učitelům v tom pomohou. Vydavatel také plánuje letos v létě 2025 vytisknout a vydat můj rukopis sbírky moderních pohádek.

Z jiného úhlu pohledu napsal také samostatnou studii o vlivu literatury Nguyen Nhat Anha na psaní. Proč si vybral právě tohoto autora?

- Nguyen Nhat Anh je spisovatel s přirozeným talentem a myšlením učitele. Nepřednáší teorii, ale „učí“ studenty živými literárními obrazy. Prostřednictvím příběhů jako Ut Quyen a já, Stůl má pět míst k sezení, Ostrov snů… hovoří o tom, jak popsat postavy, o roli představivosti, o důležitosti emocí v psaní… velmi přirozeně a hluboce. Mnoho studentů připouští, že čtení příběhů Nguyen Nhat Anha jim pomáhá „psát snadněji a lépe“, což je nepopiratelný důkaz.

Co byste tedy vzkázal učitelům, kteří dnes učí psaní?

- Napadají mě tři věci: Zaprvé, nechat studenty psát s emocemi. Zadruhé, povzbuzovat studenty ke čtení moderní literatury, a tím si rozšiřovat slovní zásobu, vyjadřování a způsob vizualizace světa. Zatřetí, vážit si představivosti, protože kreativita začíná sny. Pokud studenti píší „imaginární ostrov Robinsona Crusoea“, neodmítejte ho hned, najděte si způsob, jak je na této cestě doprovodit...

TISK V „ZEMI BOJOVÝCH UMĚNÍ A NEBI LITERATURY“

Dr. Le Nhat Ky bedlivě sleduje dětskou literaturu v zemi Vo, jasně cítím jeho radost, když objeví nové dílo nebo nového autora píšícího pro děti.

Pokud byste museli shrnout dětskou literaturu Binh Dinh za poslední desetiletí pouze jednou frází, jaké slovo byste zvolili?

- Zvolil bych frázi „trvalá prosperita“. Protože i v nejtěžších obdobích se dětská literatura v zemi Vo stále tiše rozvíjela. A nyní je tato prosperita rozšířená, s novými a tvůrčími silami a mnoha jasnými příspěvky. Je také nutné zdůraznit, že již od začátku 20. století bylo pro tuto zemi ctí nést důležitou počáteční stopu procesu psaní literatury pro děti s literárními díly v národních jazycích, které ve 20. letech 20. století vydávalo nakladatelství Lang Song: Před branou nebeskou (Le Van Duc, 1923), Protože miluji, nestarám se (Danh Son, 1924), Dítě Ježíš volá (Dinh Van Sat, 1925), Dvě putující sestry (Pierre Luc, 1927)… Mezi těmito publikacemi stojí za zmínku román Dvě putující sestry, který napsal sám autor Pierre Luc přímo v Lang Song.

Někteří lidé říkají, že dětská literatura u nás dosahuje „profesionality“. Co si o tom myslíte?

- Souhlasím. Už nepíší „pro zábavu“, ale vážně, jako by plnili kulturní poslání. Způsob, jakým kladou problémy, volí jazyk, strukturují dílo… to vše má jasný umělecký smysl. Když se podíváme na Pham Hoovy příběhy o květinách a plodech nebo na knihu „Jestli jednoho dne zmizíme, na místě s mnoha draky…“ od Moc Ana, vidíme to.

Tato země má doposud mnoho slibných tváří. Kromě „seniorů“, jako jsou Pham Ho, Nguyen Van Chuong, Nguyen My Nu, Bui Thi Xuan Mai..., je tu i mladá generace, která silně stoupá: Moc An, Mai Dau Hu, Nguyen Dang Thuy Trang, Nguyen Tran Thien Loc, My Tien, Truong Cong Tuong... Jsou vysoce vzdělaní, mají dobrý přístup k moderním trendům a s vášní se zajímají o děti.

Zejména na spisovatelském táboře v Da Latu, kterého jsem se zúčastnil koncem května 2025, byli také spisovatelé Tran Quang Loc a Bui Duy Phong, kteří napsali 4 příběhy pro děti, což je opravdu pozoruhodné.

Ale zdá se, že tam pořád je nějaká mezera...

- Ano. Například dětské básně jsou stále vzácné; je zde mnoho básní, ale jen málo z nich hluboce využívá přírodu a lidi; zejména chybí hloubkové kritické práce, které by povýšily stávající hodnoty.

Aby se dětská literatura rozvíjela, jaké rezonance na této cestě potřebujeme?

- Myslím, že je to velmi potřebné, od mediálních agentur až po kulturní agentury. Zejména Asociace pro literaturu a umění v posledních letech organizovala tábory pro psaní, výměnné programy s nakladatelstvím Kim Dong, otevřela literární semináře... To vše vytváří ekosystém pro rozvoj dětské literatury. Proto věřím, že tato literární oblast zde bude i nadále silně prosazovat své úspěchy.

Děkuji za tento rozhovor!

Zdroj: https://baogialai.com.vn/ts-le-nhat-ky-toi-tin-mang-van-hoc-thieu-nhi-se-con-but-pha-manh-post330878.html