Hledám nějaká „záhadná“ slova ve vietnamštině

Během té doby ostatní děti utíkaly, aby se schovaly, schovávaly se, jak jen to šlo. Když dosáhly čísla 100, děti otevřely oči a začaly hledat své kamarády. Kdo byl odhalen první, ztratil se. Počítání takových čísel trvalo dlouho. Některé chytré děti číslo zkrátily tak, že když otevřely oči, jejich kamarádi se ještě nestihli schovat. Věta zněla takto: „Jeden pár, dva dipy, tři tenké deky, devět dek, dokonce i desítky“ .

Lidová hra s přihráváním míče

Foto: Nguyen Van Canh

Když jsem byl dítě, hrál jsem si na schovávanou a teď to dělají i moje děti a děti sousedů. Uplynuly roky a o více než 60 let později jsem se díky přečtení posmrtného díla Phan Khoi – neúplného rukopisu (vydavatelství Tri Thuc – 2021), který sestavily děti Tinh Giova otce, dozvěděl tento detail: „Naše děti si hrají na schovávanou. Hraní si bambusovými tyčemi je hra na schovávanou; hraní si s kamínky je hraní si na schovávanou. Toto neříká, jak hrát, ale pouze to, že když je hra skončena, počítáním ulovených bambusových tyčí nebo kamínků, aby se určil vítěz, děti ve střední a severní oblasti počítají odlišně, ale jsou si velmi zvláštním způsobem podobné. Děti ve střední oblasti počítají: „Jeden pár, dva dinh, tři thin, devět chan, sudé desítky“ . Děti na severu počítají: „Jedno vnouče, dva choi, tři choi, devět chu, sudé desítky“ (str. 216–217).

Tato hra se nazývá „chắt/đánh chắt“, protože samotné „chắt/hon chắt“ znamená „malý kámen jako kulka“ ( Dai Nam quoc am tu vi , 1895), „Dětská hra, zvedání, házení a chytání jednou rukou“ ( vietnamský slovník , 1931); v současnosti je populární název „chuyen the“, na některých místech se jí také říká „đánh nhe“.

Zkratky používané ve hře na schovávanou samozřejmě existují již dlouho, přinejmenším před rokem 1958, kdy Phan Khoi napsal tento článek. Co v tomto případě vidíme, když se zamyslíme nad významem slov? Abychom cokoli viděli, musíme nejprve porozumět významu těchto slov.

„Pár“ je snadno pochopitelné, není třeba zacházet do dalších detailů. „Dvě myšlenky“, co je pak „myšlenka“? Toto slovo samo o sobě nemá žádný význam, musí se použít s jiným slovem, například v Příběhu z Kieu se nachází věta: „Zvažování krásy a talentu / Nucení citery hrát na citeru, zkoušení vějíře básně“ . Způsob „kupování lidí“ v minulosti byl také zvláštní, nejenže musela být krásná, ale také musela znát „hudbu, šachy, poezii, malování, zpěv a recitaci“, pak by cena byla vyšší.

A co „tři tenké“? „Tenký“ je starověké vietnamské slovo, které znamená „opravit, varovat, udržovat“. Podle Dai Nam Quoc Am Tu Vi (1895) má například Thien Nam Ngu Luc větu: „Tenký hromadí ctnost a pěstuje ctnost / Buddha a nebesa již vědí, duchové a bohové již vědí“ . Pokud jde o lidskou psychologii, ne dnes, ale před stovkami let Nguyen Trai viděl:

Zvuk flétny mi zní v uších,
Srdce jara je trpělivé a bude moudré.
Jaro se dvakrát nevrátí,
Když vidím tu scénu, je mi toho mladého muže ještě víc líto.

„Nhẫn“ znamená přijít, dokud. Je to tak pravda, někdy, když slyšíte zvuk flétny, zvuk citery (nebo citer) v prostoru, scéně, kterou milujete, je těžké udržet si srdce v pohybu, aby se nerozhněvalo a necítilo lítost nad uplynulým jarem. Čas mládí je pryč. Zůstává jen pocit smutku. Náhle si pomyslet: „Slabý zvuk flétny v srdci / Ach smutku! Vzdálený, nesmírný je smutek“ od Thế Lữ je také při slyšení zvuku flétny Thien Thai, takže to znamená: „Jarní srdce je trpělivé, jistě bude pomalé“.

Co tedy znamená „devět přikrývek“?

Předpokládejme, že „jeden pár“ je 2, „dvakrát“ je 4 a pak „třikrát“ je 6, takže „devět dek“ je také zahrnuto v tomto výpočtu? Ne, „devět dek“ je v tomto kontextu sudé/devět sudých, kvůli rychlé výslovnosti se vlnovka vynechává a vzniká „deka“. Sudý znamená úplný, dostatečný, ne lichý, ne navíc, nechybí, dostatečný pár, neroztříštěný, existuje také rčení sudá chata, sudá bon. „Devět dek“ je určeno, určeno přesně 9. Tento závěr je rozumný, protože konec této věty je „sudé desítky“, což znamená 10. Podle lingvisty Le Ngoc Tru je „desítky“ vietnamské slovo převedené ze sino-vietnamštiny: „Deset: počet deseti nebo více (v závislosti na regionu) položek thốc (shromaždění, jeden keř - kantonský přízvuk: desítky )“. Existuje lidová píseň:

Sedm plus tři, říkáš tucet
Tři, čtyři, šest, počítám násobení

Sedm plus tři je přesně 10, což je tucet. Termín „sudé desítky“ je populární dodnes, nazývají se také hladké desítky, sudé desítky. I když to víme jistě, jak si můžeme být jisti, že desítky jsou 10?

Můžeme si to ověřit v každodenním životě i v literárních dílech. Například při psaní Sedm dnů v Dong Thap Muoi spisovatel Nguyen Hien Le řekl, že když dorazil do „Tan An, města na okraji Dong Thap“, když šel na snídani: „Pan Binh si rozhodně vybral obchod poblíž trhu, protože se mu líbil rušný ruch, rád viděl lidi, jak se procházejí a nakupují a prodávají. Koupil si meloun a tucet mandarinek a byl překvapen, když mu prodavač napočítal dvanáct mandarinek. Dvě si podržel a vrátil je: „- Dal jste mi příliš mnoho. Koupil jsem jen tucet.“ Prodavač uslyšel jeho podivný hlas, usmál se a přistrčil k sobě dvě mandarinky: „- Pokud si koupíte tucet, napočítám tucet.“ Pan Binh ničemu nerozuměl, a tak jsem musel vysvětlovat: „- V tomto regionu je ovoce jako mandarinky a švestky dvanáct druhů ovoce v tuctu. Některé provincie mají čtrnáct nebo šestnáct v tuctu.“ „- Divné! Tucet je šestnáct druhů ovoce. Pak je tu svatý, který rozumí.“

Tento detail odráží štědrou povahu lidí z Jihu. Pan Binh byl překvapen, protože pocházel ze Severu a nežil tam.

S výše uvedenou analýzou a důkazy zkrátka stále jasně nechápeme význam slov souvisejících s počítáním v dětských hrách minulosti. Nejen to, váháme i s touto dětskou říkankou: „První den lunárního měsíce, vrchol bambusu / Druhý den rýžového listu / Třetí den srpku / Čtvrtý den srpku / Pátý den srpového trhnutí / Šestý den skutečného měsíce / Patnáctý den skrytého měsíce / Šestnáctý den visícího měsíce / Sedmnáctý den rozbité postele / Osmnáctý den rýžových slupek / Devatenáctý den hromady rýže / Dvacátý den dobrého spánku / Dvacátý první den půlnoci...“ . S větou „Devatenáctý den hromady rýže“ existuje verze, která zaznamenává „hromadu rýže“. Tato dětská říkanka popisuje tvar měsíce v průběhu dnů. Zhruba sedmnácté noci měsíc vychází, když si lidé „stlají postele“ a připravují se ke spánku. Osmnácté noci vychází měsíc, když je oheň v kuchyni „opálený plevami“... Jak tedy chápeme devatenáctou noc „dùn ìn/dùn ìn“?

Medvěd.

Toto slovo „trpět“ opakujeme ještě jednou, když slyšíme slovo „zemřít“. V knize Vietnamese Speaking Vietnamese (HCMC TH Publishing House - 2023) badatel Nguyen Quang Tho popsal kontext výskytu tohoto slova: „Příběh vypráví o jedné extrémně nešikovné želvě. Jednoho dne manžel chytil měkkosrípkovou želvu, dal ji své ženě uvařit a pak šel pracovat na pole s myšlenkou, že odpoledne, až se vrátí domů, si dá lahodné jídlo a pozve své přátele na pár šálků rýžového vína. Žena dala měkkosrípkovou želvu do hrnce, přidala pár výhonků malabarského špenátu a pak ji postavila na sporák, aby se vařila. Zatímco myla rýži, měkkosrípková želva viděla, jak se voda zahřívá, tak vylezla z hrnce a zmizela. Nešikovná žena domyla rýži, otevřela víko hrnce s polévkou, aby se podívala. Hůlkami míchala a uvědomila si, že malabarský špenát ještě není uvařený, ale měkkosrípková želva nikde. Dlouho roztržitě přemýšlela, pak přišla k…“ závěr: „Malabarský špenát ještě nebyl uvařený, ale malabarský špenát už byl pryč.“

Troufám si tvrdit, že nikdo nedokáže vysvětlit význam právě zmíněných slov. Pokud jde o způsob, jakým se mluví o počítání ve hře „tře chet“, stále se divíme, proč se ve střední oblasti z „3/tři tenké“ skáče na „9/devět dek“ a na severu z „3/tři chatrče“ na „9/devět majitelů“?

Tento způsob vyjadřování není vůbec náhodný, ale byl používán a popularizován v příslovích a lidových písních, například: „Thang Bom má vějíř z palmového listu / Bohatý muž požádal o výměnu za tři krávy a devět buvolů“ , „Tři moře a devět kontinentů“, „Tři bich chin quai tet tet con mat“... Pan Phan Khoi přiznal: „Dlouho jsem o tom přemýšlel, ale stále jsem tomu nerozuměl.“ Pak vyjádřil svůj názor: „Nebo možná rčení, které říkají děti, má nějaký hluboký důvod týkající se aritmetiky nebo matematiky, který neznáme. Pokud jde o tvrzení, že to děti říkají náhodně, proč se obtěžovat snahou to pochopit a unavovat si mysl, to si netroufám“ (SDD, str. 217).

Myslíš si to taky?

Ano, myslím si to taky. A vzhledem k tomu, že na jarní den, o svátku Tet, probíráme nějaká „záhadná“ slova, není to zbytečné, když se ohlédneme zpět k Vietnamci.

Zdroj: https://thanhnien.vn/tim-ve-vai-tu-bi-hiem-trong-tieng-viet-185241231162544575.htm