Zvláštní, ale známé vietnamské metafory

Proč Vietnamci často používají slova „lahodné, špatné“ k hodnocení mnoha věcí, které nejsou jídlem, jako například: tvar těla, schopnosti, postavení, nástroje, produkty...?

Zvláštní, ale zároveň známé vietnamské knihy

Proč při chůzi po břehu stále používáme slova „lận lộ“ (cesta na dlouhou vzdálenost) nebo „hập giang“ (překročení řeky)? V životě existuje mnoho metafor nebo metonym, které se staly tak zběhlými, že o nich moc nepřemýšlíme a neuvědomujeme si, jak jsou výjimečné.

Kniha Zvláštní, ale zároveň známá vietnamština tyto věci vysvětluje a pomáhá čtenářům rozpoznat „zvláštní“ věci ve známých výrazech, aby lépe pochopili Vietnamce a vietnamskou duši.

Operace myšlení

Na základě výzkumu uvedeného v knize Metaphory, kterými žijeme, od Lakoffa G. a Johnsona M. z roku 1980 autor jasněji analyzuje koncepty související s kognitivní lingvistikou.

Lidé interagují se světem prostřednictvím osobních zkušeností, na jejichž základě si vytvářejí vlastní způsob vizualizace a interpretace světa kolem sebe a vytvářejí si o něm systém pojmů.

„Konceptuální metafora je operace myšlení. Například u metafory „čas jsou peníze“ používáme naše chápání peněz k vnímání pojmu času.“

Moderní vietnamština má spoustu jazyka, který to dokazuje: Nezbývá nám moc času, neztrácejte čas, šetřete čas, ztrácejte čas... Je zřejmé, že čas vnímáme jako objekt, jako peníze, takže můžeme utrácet, šetřit, plýtvat, šetřit, zakládat časový fond... Takto si čas představujeme,“ analyzovala autorka Trinh Sam.

Vietnamské vědomí

Autor poukazuje na to, že v kognitivní lingvistice se nejčastěji objevuje ten aspekt reality, který je diskurzivní komunitě nejblíže a nejznámější, a má největší vliv na její myšlení a jednání.

Například konceptuální doména jídla. Jídlo je pro člověka nezbytné a mnoho Vietnamců se o něj stará již po tisíce let. Doména zdroje potravy se proto stala výchozím bodem pro mnoho vietnamských metafor.

Docent Dr. Trinh Sam je lingvistický výzkumník a jeden z předních odborníků na kognitivní lingvistiku ve Vietnamu. Dříve působil jako vedoucí katedry literatury na Pedagogické univerzitě v Ho Či Minově Městě.

Kniha uvádí několik příkladů: lidské tělo, schopnosti, společenské postavení, terén, nástroje (prostředky), jako například jídlo.

Proto často všechno hodnotíme podle kritérií dobrého/špatného: dobrý spánek, dobrý zrak, dobrá postava, dobré auto, dobrý pozemek, lukrativní smlouva, dobrá pozice, špatné chování, špatné řeči, špatný film...

Kromě toho lze podle pana Trinha Sama téměř všechny pojmy, které se ve vietnamštině vztahují k činnostem souvisejícím se zpracováním potravin, jako je vaření a kuchyně, použít v řadě dalších oblastí.

Příklady zahrnují: tupé hádky; tupé chování; vhodné načasování; míchání karet a knih; instantní nudle; oživení lásky; přidání soli a pepře pro zajímavější příběh; vaření kaše z telefonu; vařené součástky auta...

Jedním z příkladů, který je v knize Podivná, ale povědomá vietnamština mnohokrát zmiňován, je pojmová oblast řek a vod.

Protože má naše země hustý říční systém, žili Vietnamci po tisíce let na vodě a v její blízkosti žili. Řeky a voda proto hrají velmi důležitou roli v našem duchovním prostoru a ovlivňují náš životní styl, myšlení a dokonce i lidovou filozofii.

Zpět k tématu

Jezero Lam

Zdroj: https://tuoitre.vn/an-du-tieng-viet-la-ma-quen-20250808093139244.htm