Společný festival dvou etnických skupin ctí matku rýži

KDYŽ ŽENY VEDOU CEREMONIÁL

Jednoho deštivého dne začátkem listopadu seděl starší vesnice - záslužný řemeslník Ho Van Hanh (77 let, bydlící ve vesnici A Nieng Le Trieng, obec Trung Son, Ha Luoi) zamyšleně na prahu domu a díval se k nebi. Počítal si prsty, zamumlal a pak se zdál netrpělivý: „Festival Aza začne 6. dne 11. lunárního měsíce a potrvá do 24. dne 12. lunárního měsíce. Letos se festival shoduje se 6. dnem 12. solárního měsíce, takže si ho snadno zapamatujete. Do festivalu Aza zbývá už jen měsíc, ale takhle prší. Pro děti je mnohem těžší chodit do lesa a hor, aby našly speciality k uctívání Yangu (nebe)...“. Starší Hanh řekl, že po generace, kdykoli se rýže skladuje ve skladu, pořádají lidé z kmene Ta Oi a Pa Koh žijící v údolí A Luoi festival, aby poděkovali matce rýži. Aza je společný název dvou etnických skupin při provádění rituálů na oslavu nové rýže.

Rituál uctívání rýžové matky se provádí za zvuku panových píšťal, bubnů, gongů...

Je zajímavé, že ačkoli se festival Aza koná, lidé také rozlišují mezi Aza koonh a Aza kăn, aby naznačili povahu a rozsah festivalu. Aza kăn se koná každoročně, zatímco Aza koonh se koná každých 5 let a nazývá se velkým festivalem. Podle vesnického staršího Ho Van Raie (80 let), ať už je festival velký nebo malý, rituály musí být kompletní, aby se poděkovalo nebi a zemi za to, že rýžová rostlina produkuje „perly“. „Každý člověk z kmene Ta Oi nebo Pa Koh ví, že jeho prosperující život je zásluhou „paní“ zemědělství – rýžové rostliny. Proto musí být oběti matce rýže plné čtyřnohých a dvounohých zvířat, jako jsou krávy, prasata, kozy, kuřata... a zástupci plodin, jako jsou banány, cukrová třtina, kukuřice...“, řekl starší Rai.

Starší Ho Van Hanh pokračoval, že vedle rýžové matky ( ka coong tro ) existuje celkem 8 bohů, kteří chrání vesnici, a úroda musí být slavnostně obětována. Podle něj lidé od vesnické komunity až po domácnosti uctívají boha vesnice ( pa nuon ), boha prodeje ( a pan ), boha domu ( yang dung ), boha hor ( yang cor ), boha duše ( yang cot ), boha vody ( yang p'no dar ), boha zahrady ( yang cum ) a boha hospodářských zvířat ( yang par nan ). Podle badatele Tran Nguyen Khanh Phonga odráží praktikování tradičního rituálu Aza jedinečný světonázor lidu Ta Oi. Festival Aza je považován za největší rituál roku, lid Ta Oi uctívá a děkuje bohům.

Starší vesnice vítají významné hosty na festivalu Aza koonh

„Sváteční obřad Aza se koná ve třech formách: bohoslužba na polích, bohoslužba doma a bohoslužba ve vesnické komunitě. Všechny tyto bohoslužby se konají pouze v první polovině svátku Aza. Podle zvykového práva Ta Oi je osobou odpovědnou za bohoslužbu na polích, doma nebo ve vesnici stále žena, tedy manželka majitele domu, manželka hlavy klanu nebo manželka hlavy vesnice,“ řekl pan Phong.

X ŽÁDOST O NÁRODNÍ DĚDICTVÍ

Starší Quynh Quyen (80 let, žijící ve vesnici A Nam, obec Hong Van), který významně přispěl k tomu, že se festival Aza Koonh stal národním nehmotným dědictvím, uvedl, že stejně jako festivaly Arieu car a Arieu ping, i festival Aza má živý festival, prodchnutý identitou obyvatel vysočiny A Luoi. Vesnice také zve hosty z jiných vesnic, aby přišli a předvedli zpěv a tanec. Rozdíl je v tom, že při provádění rituálů k uctívání bohů se stále bijí do gongu, který se ozývají horami a lesy a vyjadřují radost. „V minulosti vesničtí muži používali bambusové trubky k opékání, dokud se nenafoukly. Když nastal čas k uctívání, vytáhli je a bili do nich, hlasité bouchání bylo pro uši velmi příjemné. Starší lidé hlasitě vyli „oj...oj...oj“, aby signalizovali, že se festival blíží,“ dodal starší Hanh.

Obětní miska Matce Rýži a bohům obsahuje mnoho zemědělských produktů vypěstovaných lidmi.

Z práce Speciální studie o tradičním festivalu Aza národa Ta Oi ve Vietnamu od výzkumníka Tran Nguyen Khanh Phonga vyplývá, že festival Aza je v průběhu festivalu skutečně výjimečný díky kulturním, uměleckým a sportovním aktivitám... Zvláště když se skupina pozvaných hostů připojí k radosti vesničanů v tradičních tancích Ca Loi. Podle staršího Ho Van Hanha se během festivalových dnů všichni účastníci připravují na to, aby byli co nejkrásnější, v kostýmech vyrobených ze zèngu - tradičního brokátu v A Luoi (uznáného za národní nehmotné kulturní dědictví v roce 2017). S vášní zpívají a tančí na melodie jako ba boi, cha chap, xieng... Mezitím vesničtí chlapci soutěží ve hrách, jako je lezení na vysoké tyče, chůze s nohama ve vzduchu, střelba z kuše... Kromě jedinečných rituálů se praktikuje i poklad nehmotného dědictví. Festival Aza je také příležitostí pro obyvatele Ta Oi a Pa Koh hrdě představit svá jedinečná jídla a nápoje.

Paní Le Thi Them, vedoucí kulturního a informačního oddělení okresu Ha Luoi, uvedla, že Aza je jedním z největších festivalů v pohoří Truong Son. Kromě rituálu poděkování bohům za jejich podporu zemědělství je Aza také příležitostí k obchodním diskusím a posílení přátelství mezi vesnicemi.

Dokončení dokumentace pro festival Co Tu

Dne 7. listopadu se Lidový výbor okresu Nam Dong (Thua Thien-Hue) koordinoval s Vietnamským institutem kultury a umění v Hue, aby zorganizoval diskusi s cílem přispět názory k dokončení dokumentace a profilu pro zařazení nového festivalu rýže (bhuoih cha haro tơme) etnické skupiny Co Tu na seznam národního nehmotného kulturního dědictví. Po mnoho generací se nový festival rýže v komunitním měřítku stal festivalem, kterého se účastní všichni obyvatelé Co Tu v okrese Nam Dong, s mnoha jedinečnými rituály, kulturními a uměleckými aktivitami...

Zdroj: https://thanhnien.vn/nhung-le-hoi-doc-dao-tet-chung-cua-2-dan-toc-ton-vinh-me-lua-185241201224836926.htm