Pročešte tajemství, držte se staré duše
Podle místních historických knih a knihy „Hoach Trach Nhu Tap Pha“ (Genesis of Hoach Trach), kterou sestavil doktor Nhu Dinh Toan (1701–1773) v polovině 18. století, složil pan Nhu Dinh Hien, rodák z vesnice Hoach Trach, doktorskou zkoušku v Canh Than (1680) a v Dinh Suu (1697) sloužil jako zástupce vyslance, aby vzdal hold dynastii Čching, a přivedl s sebou svou manželku, paní Ly Thi Hieu. Když jeli do Číny, narazili na vesnici, kde se vyráběly bambusové hřebeny, a požádali je, aby se tomuto řemeslu mohli naučit. Po návratu do Vietnamu vedli vesničany v jejich řemesle. Vesničané je ctili jako svaté mistry hřebenářského řemesla a v chrámu vesnice zřídili oltář, kde je uctívali spolu s ochráncem vesnice. Chrám rodiny Nhu ve starém Thai Lac Dinh, který je také místem uctívání zakladatele výroby hřebenů, byl v roce 1993 prohlášen za národní památku.
Na počátku 19. století se řemeslo výroby hřebenů stalo proslulým a bylo zahrnuto do místní historie. Proto je v knize „ Hai Duong Phong Vat Khuc Khao Thich“ zaznamenáno:
„Lược Hoạch Trạch má malou zásluhu,
Vůně slunečnic a sladká vůně větru.
Pan Nhu Dinh Thang, úředník kanceláře lidového výboru obce Thai Hoc, je potomkem zakladatele vesnice, kde se vyráběly hřebeny, v 17. generaci. Proto si historii vesnice pamatuje už od dob, kdy ještě neuměl tkát bambusové proužky, protože starší členové jeho rodiny ji předávali, aby vštípili hrdost potomkům rodiny.
Proto se stará vesnice Vac jmenovala Hoach Trach. „Hoach“ znamená kotel a „trach“ znamená přízeň, Hoach Trach znamená „přízeň kotle k vaření rýže“. Starší lidé si dodnes vzpomínají, že se ve vesnici vařila rýže pro královskou armádu v kotlích, odtud název. Později lidé název zkrátili na vesnici Vac.
Komentář (0)