Kdy začal čínský lunární nový rok?

GĐXH - Lunární Nový rok je největším starověkým tradičním svátkem v Číně a zároveň svátkem, který nejlépe reprezentuje civilizaci a kulturu této země.

Původ lunárního Nového roku v Číně

Ilustrační fotografie.

Čína je země s dlouhou historií. Na počátku, v roce 2100 př. n. l., Číňané pojmenovali tento tradiční svátek „Sui“, což se počítalo podle doby, kterou Jupiter potřebuje k jednomu otočení. V roce 1000 př. n. l. jej lidé nazývali „Nien“, což znamenalo dům plný obilí.

Podle čínských lidových zvyků se začátek svátku počítá od 23. dne 12. lunárního měsíce do 15. dne 1. lunárního měsíce. Během tohoto období jsou 30. den 12. lunárního měsíce, Silvestr a 1. den 1. lunárního měsíce nejslavnostnějšími příležitostmi k oslavě v rodinách.

Číňané mají mnoho legend vysvětlujících původ Tetu, které odrážejí víru a životní styl starověkých lidí. Některé z těchto dlouhotrvajících konceptů existují dodnes.

Jak Číňané slaví lunární Nový rok?

Číňané se na Nový rok zdobí červeně.

Vzhledem k představě, že Nový rok je příležitostí k opětovnému setkání a setkání, přikládají Číňané silvestrovské hostině velký význam. Na Silvestra večeří rodiny včetně blízkých i vzdálených příbuzných společně. Mezi tradiční pokrmy, které na silvestrovském tácu nemohou chybět, patří kuře, ryby, fazole a taro.

Ráno prvního dne svátku Tet se shromáždí všichni členové rodiny. Nejstarší člen rodiny dá dětem peníze pro štěstí. Během těchto dnů přijedou na návštěvu hosté z blízka i z daleka a popřájí rodině šťastný nový rok.

Patnáctý den prvního lunárního měsíce je považován za poslední den lunárního Nového roku. Čínské rodiny si pochutnají na tradičním pokrmu zvaném „Tangyuan“. Tento pokrm se skládá ze sladkých lepkavých rýžových kuliček namočených v polévce.

1. ledna: Jdu všem popřát šťastný nový rok

Jídla na podnose na čínský Nový rok (foto: Sohu)

Po Silvestru má návštěva starších lidí ráno prvního dne nového roku a dostávání červených obálek pro Číňany význam potlačování zlých duchů. První den nového roku Číňané otevírají dveře, zapalují petardy, navštěvují je, aby popřáli šťastný nový rok, chodí k věštcům a hlavně neuklízejí dům, protože když dům zametou, odežene to v novém roce štěstí a peníze. Pokud i tak zametáte, musíte zametat zvenku dovnitř.

2. ledna: Jděte do mateřského domu

Druhý den vdaná dcera přivede svého manžela a děti do domu rodičů, aby oslavili Nový rok. V severní Číně se Bůh bohatství uctívá druhý den prvního lunárního měsíce. V tento den podniky a další rodiny uctívají Boha bohatství. V poledne budou jíst wonton, běžně známý jako „polévka Yuanbao“.

3. ledna: Nalepte papír Xich Khau

Třetí den prvního lunárního měsíce se nazývá den „Xich Khau“. Podle legendy je „Xich Khau“ „bůh hněvu“ a kdokoli se s ním setká, bude mít smůlu. Aby se Číňané vyhnuli hádkám, obvykle v tento den nevycházejí ven. Kromě toho je podle legendy třetí noc lunárního Nového roku nocí „krysí svatby“ a lidé chodí brzy spát, aby krysy nerušili.

4. ledna: Vítání bohů

4. den prvního lunárního měsíce ve starověkém kalendáři je dnem Kozy. Starověcí lidé často říkali, že „Tam Duong Khai Dai“ je symbolem štěstí a je to také den, kdy se bohové vítáni v lidském světě. V tento den Číňané často společně jedí „Chiet La“ (smícháním zbytků z předchozích dnů do pokrmu).

5. ledna: Vítáme Boha bohatství

5. ledna je také známé jako den „Pha Ngu“. Podle lidových zvyků je to den narození boha bohatství, proto je nutné boha bohatství přivítat v domě. Říká se mu „Pha Ngu“, protože je to den, který může „prolomit“ tabu Tet. Každý může svobodně žít a hrát si, aniž by se musel bát porušování tabu Tet.

6. ledna: Rozloučení s „bohem chudoby“

Šestý den prvního lunárního měsíce je Dnem koní, kdy se vyprošťuje „boh chudoby“. Od začátku prvního lunárního měsíce do pátého dne se domy řádně neuklízejí, takže šestý den Číňané uklízejí své domy, vyhazují sváteční odpadky, staré oblečení a majetek, což se nazývá vyprošťování „boha chudoby“.

7. ledna: Polévka „Sedm pokladů“

7. ledna je Den lidstva. Podle legendy Nuwa stvořila svět poté, co stvořila zvířata, jako jsou slepice, psi, prasata, krávy, koně..., a 7. den je dnem, kdy se narodili lidé, takže tento den je považován za den lidských narozenin. V tento den lidé často jedí polévku Sedmi pokladů, nosí a dávají lidem květinové věnce, cestují, lezou na hory a rybaří.

Zdroj: https://giadinh.suckhoedoisong.vn/tet-nguyen-dan-cua-nguoi-trung-quoc-co-tu-bao-gio-172250113100126101.htm