O přísloví „Miska rýže má cenu bambusové tyče“

(Baothanhhoa.vn) - V předchozím čísle rubriky „Povídání o slovech“ jsme měli článek „Nuốc lát và không lạc lát“, který jasně poukázal na rozdíl mezi slovy „nut“ a „nuốc“. Konkrétně „nut“ je místo, kde jsou svázány dva konce lana k sobě, a „nuốc“ je smyčka lana, která vede k „nut“, nikoli „jižní dialekt“, který „nut“ nazývá „nuốc“.

V tomto sloupku „Povídání o slovech“ bychom rádi probrali idiom související se slovem „nuoc“, který zní „Miska rýže má cenu misky rýže“.

„Miska rýže s bambusovou tyčí“ (varianta „Miska rýže s bambusovou tyčí“) interpretuje Dai Nam Quoc Am Tu Vi (Huynh Tinh Paulus Cua) jako „Drahá práce“ (drahá práce - HTC); a Slovník vietnamských idiomů a přísloví (Vu Dung Group) jako „Najímání pracovníků je nákladné; ten, kdo vynaloží úsilí, bude spravedlivě zaplacen, nikdo si nemůže nárokovat zásluhy za nikoho jiného“.

Proč se zde používá pojem „drahá“ nebo „nákladná“ práce?

V minulosti byly domy střešní z bambusu a došků, takže se každé dva roky musely nově zastřešit. Když se skončilo hospodaření, práci vykonával majitel domu. Lidé z vesnice, osad a vesniček se scházeli, aby pomohli. Ženy uklízely, vařily a stavěly střechu; muži chodili na střechu. Počet lidí, kteří přišli „přispět“, byl téměř neomezený. Zpočátku jich bylo jen pár, ale později seděli v řadách a pokrývali celou střechu. Smích a štěbetání byly všudypřítomné, volání „Ke dy,...! Me dy...!“ bylo všudypřítomné. Lidé spěšně pokrývali došky, stavěli ploty... Pomalí a nemotorní lidé by nedokázali držet krok s zkušenými a hbitými lidmi. Proto někteří lidé stihli jen provléknout bambus skrz krokve a poté skrz palmové listy, aby vytvořili „nuoc“, ale ještě ho neutáhli, aby se „nuoc zkroutil“, a museli ho rychle opustit a položit další střechu, aby drželi krok s osobou vedle sebe. Když byla střecha hotová, stáli dole a dívali se nahoru a objevili uvolněné střechy, někdy se natahovali dolů, aby je strhli, a ty sklouzly dolů.

Všichni lidé, kteří se účastnili pokrývačské párty, byli dobrovolníci a pracovali zdarma. Po dokončení práce si však všichni, i ti, kteří přišli pozdě, sedli k jídlu rýže, někdy jen uvázali pár bambusových proužků, než byla práce hotová. Takže „Jeden bambusový proužek, jedna miska rýže!“ Později se tato fráze chápala tak, že práce byla drahá, „bylo nákladné najímat dělníky“.

Man Nong (přispěvatel)

Odkaz: Varianta „Nuốc lát bát cốm“ je vysvětlena ve Slovníku vietnamských idiomů, přísloví a lidových písní (Việt Chương): „Uvázání jediné šňůry je snadný a rychlý úkol, zvládne ho každý. Z jediné šňůry se dům nepostaví, ale to neznamená, že se práce musí dělat nedbale.“

Obrazný význam této věty je, že když děláme cokoli, bez ohledu na to, jak malé nebo nedůležité je to, musíme to dělat důkladně a pečlivě. Jen tak může být práce dobře dokončena a vydrží dlouho.

Zdroj: https://baothanhhoa.vn/ve-cau-thanh-ngu-nbsp-mot-nuoc-lat-mot-bat-com-260920.htm